O rodině a jiné povídání

  V Paříži je světová letecká výstava. Československá komise vybírá vhodný letoun: Pošleme tam vojenskou stíhačku? Ne,takových tam bude, nikdo si jí nevšimne. Tak dopraváka? Ne, těch tam bude ještě víc... Nakonec se dohodnou na Čmelákovi. V Paříži na aerosalonu pak zjistí, že všechna letadla jsou zařazena do soutěže s tím, že oceněná letadla se pak spolu musejí předvést ve vzduchu. A co čert nechtěl, první cenu získala ruská stíhačka s měnitelnou geometrií křídel, dosahující trojnásobku rychlosti zvuku – a cenu útěchy náš Čmelák.

Pilot Čmeláku si říká, že přeci neudělá vlasti ostudu – a tak u vojáků sebere kevlarovou šňůru a když se nikdo nedívá, přiváže s ní Čmeláka k té stíhačce.

Stíhačka odstartuje, Čmelák v těsném závěsu za ní a pilot stíhačky hlásí na zem: „Dosáhl jsem poloviny rychlosti zvuku. Čmelák je za mnou. … Dosáhl jsem Mach 1, poprvé měním geometrii křídel. Čmelák stále za mnou! … Dosáhl jsem Mach 2, podruhé měním geometrii křídel. Čmelák stále za mnou!!! … Dosáhl jsem Mach 3, potřetí měním geometrii křídel, Čmelák stále za mnou, poprvé mění geometrii křídel a odhazuje podvozek!“

 

Plave chlápek v rybníku a najednou uslyší tenký hlásek: "Plus dvě nebo minus dvě?"

Nevnímá to a plave dál. Po chvilce zase slyší:

"Plus dvě nebo minus dvě?"

Chlápek už nechce, aby ho hlas otravoval, a tak řekne: "Plus dvě."

Vyleze z rybníku a zjistí, že má čtyři koule.

Tak si řekne: "Nevadí, vlezu do rybníku zpátky a řeknu minus dvě."

Vleze do vody a ozve se tenký hlásek:

"Plus čtyři nebo minus čtyři?"